Jdi na obsah Jdi na menu
 


O rozhledně na Studeném vrchu

15. 7. 2013

Brdská krajina skrývá překrásná výhledová místa, o kterých vědí jen zasvěcení. Jedním z takových míst je i rozhledna na Studeném vrchu. I když je to rozhledna, noví příchozí ji musí hledat – je totiž ukryta mezi stromy. O to větší překvapení je čeká, když si vyšlápnou 81 schodů – z její věže je totiž za příznivého počasí možné přehlédnout napříč celou republiku od Šumavy k Cínovci.

Výhled do nejbližšího okolí již zakrývají přerostlé stromy (věž díky nim není vůbec z dálky vidět), zajímavé výhledy však poskytuje do vzdálenější krajiny – mimo jiné na Křivoklátsko, České středohoří, Říp, Bezděz, vrchy České Sibiře a Jistebnické vrchoviny, za velmi dobré viditelnosti i Krušné hory, Ještěd či šumavský Boubín, údajně i 158 km vzdálenou Sněžku.

Ani ten, kdo trpí závratěmi a má raději pod nohama pevnou zem, nemusí Studený vrch obcházet: Jen pár metrů od paty věže se z okraje lesního palouku na severním okraji vrcholového plató rozevírá krásný pohled směrem na „keltské“ podhůří Brd a k údolí Berounky, trampy zvané Stará řeka. Výhled tady zůstal po hurikánu Kyrill v roce 2007.

Z historie i současnosti rozhledny

První dřevěná měřičská věž zde byla vybudována již ve 20. letech 20. století. Díky dobrému rozhledu zde československá armáda vybudovala třípatrovou triangulační věž prvního řádu. V roce 1939 se protektorátní vláda rozhodla stabilizovat body prvního řádu výstavbou zděných měřických věží a na Studeném vrchu byla věž stavěna v létech 1940-1942. V letech 1950-1990 byla v držení armády (tuto dobu mimo jiné připomínají dva okopy pro obrněné transportéry v sousedství rozhledny). 

Kamenná věž z pískovcových bloků (kámen byl použit z místních zdrojů, řevnický pískovec, dřívější název je drabovský křemenec, nároží a ostění je z bílých cihel) má neobvyklý sedmiboký půdorys, přičemž každá strana je mírně prolomená, takže půdorys tvoří spíše sedmicípou hvězdu. Je vysoká 17,5 metru a stojí v nadmořské výšce 659 metrů nad mořem na temeni kopce, ne však přímo na nejvyšším místě (to leží jihovýchodně od věže). Věž má šest poschodí a sklep, kde je ještě dnes stále umístěn měřící kříž a na ochozu je 6 měřících bodů.

Po opuštění věže vojáky začala chátrat a před nejistým osudem jí zachránilo Sdružení za ekologický rozvoj krajiny, které vyjednalo s vlastníkem objektu, Českým zeměměřičským ústavem, správu nad objektem a po nezbytných opravách její následné zpřístupnění, které na jeden den proběhlo poprvé v prosinci roku 2004 a pravidelně od května 2005 v turistické sezóně. Od roku 2012 je věž veřejnosti přístupná od dubna do konce října o všech víkendech a svátcích. Vždy je otevřeno na Silvestra a na Nový rok se zde koná tradiční výstup. Sdružení zajistilo kromě nutných oprav i nainstalování směrových ukazatelů výhledů na vyhlídkové plošině (střeše). Zajištěn je prodej občerstvení a to včetně opečené klobásy na ohni před objektem. V současnosti je jedinou zpřístupněnou stavbou svého druhu, kterých u nás bylo postaveno devět. Plány na zastřešení vrcholové plošiny dosud nebyly realizovány.

 

Zdroje našich informací:

www.brdy.org

www.brdy.info

www.brdy-respublica.estranky.cz

 

www.archivnimapy.cuzk.cz

 

www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/rozhledna-studeny-vrch-u-hostomic

www.brding.cz/

cs.wikipedia.org/wiki/Brdy

cs.wikipedia.org/wiki/Studený_vrch_(Hřebeny)

www.hrady.cz

www.mistopis.eu/mistopiscr/podbrdsko/dobrissko/studeny_vrch.htm

www.rozhlednovymrajem.cz/studeny-vrch

www.rozhledny.webzdarma.cz/studeny.htm

www.turistika.cz

www.treking.cz/regiony/studeny-vrch.htm

www.toulavakamera.ceskatelevize.cz

 

Literatura:

Jan Čáka: Toulání po Brdech (Praha 1986)